V roce 1996 splnil Iževský závod vesmírného strojírenství pětiletý
hospodářský plán na 125 %, což znamená, že namísto čtyř těžkých křižníků
třídy Krasnoarmějec jich bylo na zemské orbitě zbudováno pět. Horečné
zbrojení, jímž státy OSN čelily hrozbě mimozemské invaze, zcela
vyčerpalo kádrové rezervy Varšavské smlouvy, leda snad v Československu
by se ještě našlo několik lidí s potřebnou kvalifikací.
Prvního
května 1997 tak československý válečný hvězdolet Vltava opouští
pozemskou orbitu a míří do hlubokého vesmíru na standardní misi
testující schopnosti a funkčnost nového plavidla.
Od té chvíle jej již žádný člověk nikdy více nespatřil.
Klasická "oldschool" rakeťárna.